Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) – okáč prosíčkový 

Syn.: Aphantopus hyperanthus Linnaeus, 1758

Čeleď: Nymphalidae – babočkovití

Status: běžný druh

Popis: Rozpětí křídel 36–44 mm. Křídla jsou z obou stran jednolitě hnědá, s tenkou bílou obrubou po okrajích. Na obou stranách křídel jsou drobná oka, která mají bílý střed, černý vnitřní kroužek a béžový vnější kroužek. Samci mají oka menší a méně výrazná, a to zejména na lícové straně křídel, kde můžou být redukována jen v černé tečky. Zbarvení těla motýla je černohnědé. Housenka je béžová s tmavým pruhem na hřbetní straně. Její tělo je hustě poryto krátkými chloupky. Tvar těla je typický pro okáče, s dvěma výrůstky na konci zadečku.

Možná záměna: Snadno rozpoznatelný druh. Z dalších našich druhů je mu nejpodobnější kriticky ohrožený okáč jílkový (Lopinga achine), který má na křídlech více ok, oka jsou větší a rubová strana křídel je pestře zbarvena.

Rozšíření: Areál sahá od Pyrenejí a Britských ostrovů přes Evropu a Sibiř až do Číny a Koreje. Na sever zasahuje do středního Švédska, v severní Skandinávii chybí. Jižní hranice rozšíření v Evropě prochází severem Španělska, Itálie a Řecka.

V ČR široce rozšířený, hojný druh (kromě nejvyšších hor).

Biologie a ekologie: Okáč prosíčkový je nenáročný druh, obývající různé typy lučních biotopů. Kromě mokrých i suchých luk osidluje také paseky, lesní lemy nebo vlhčí ruderály.

Samice kladou vajíčka po jednom k bázi trsů různých druhů trav, jimiž se posléze živí housenky. Žerou v noci. Přezimování probíhá ve stádiu housenky (3. instar). Dorostlé housenky se kuklí v trsech trav. Dospělci létají od června do počátku srpna. Samci aktivně vyhledávají samice, ty se jim vystavují. Samice se páří pouze jednou a po spáření se samcům vyhýbají.

Literatura:

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!