Apalus bimaculatus - včelovník velikonoční

31. 3. 2021 vytvořil Filip Trnka

Apalus bimaculatus (Linnaeus, 1760) – včelovník velikonoční

Apalus bimaculatus (Linnaeus, 1760) – včelovník velikonoční
Čeleď: Meloidae – majkovití
Status: vzácný druh
Popis: Velikost těla 9–12 mm. Hlava, štít, tykadla, končetiny a zadeček černý (samičky mají zadeček po spáření žluto-oranžovo-černý). Krovky žluto-oranžové. Na každé krovce oválná černá tečka.
Možná záměna: Nápadným zbarvením těla nezaměnitelný druh.
Rozšíření: Palearktický široce rozšířený druh. V Evropě znám nejseverněji ze Švédska, Finska, Dánska a Pobaltí. Ve střední Evropě recentně ve Švýcarsku, Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku. Historicky existují údaje z Německa. Dále znám z Francie, Itálie a Balkánského poloostrova. Na východ roztroušeně na Ukrajině a od Ruska až po Japonsko.
V ČR byl tento druh nalezen teprve v roce 2020 na střední a jižní a jihovýchodní Moravě.
Biologie a ekologie: Dospělci se vyskytují velmi brzo na jaře. Jedná se o jednoho z prvních brouků, který aktivuje již v prvních teplých dnech v únoru a březnu. Obývá různé otevřené biotopy, především s písčitou půdou jako jsou různé typy stepních a sekundárních trávníků. Dospělci se pohybují po zemi v trsech trav, ojediněle také krátce poletují. Včelovník je parazitem samotářské včely hedvábnice hrabavé (Colletes cunicularius). Osidluje místa, kde jsou silné a velké populace této hedvábnice. Po spáření vajíčka dozrávají v těle samičky a z mrtvolky poté vylézají larvy prvního instaru (triungulini). Ti se pravděpodobně následně přichycují na hostitelské včely, které je zanesou do hnízda. Larva zde požírá pylové zásoby a larvální stádia včel.
Ohrožení a ochrana: Druh byl objeven teprve nedávno, tudíž se nedostal do Červeného seznamu bezobratlých. Zásadní je ochrana lokalit s výskytem včelovníků a stejně tak ochrana kolonií hostitelských včel. Na těchto biotopech je ideální narušování půdního krytu, aby zde vznikala mezernatá vegetace. Vhodná je i extenzivní pastva, sečení nebo vyřezávání dřevin.
Literatura:
Bologna M. A. (2008): Meloidae. Pp. 370–412. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Vol. 5. Tenebrionoidea. Apollo Books, Stenstrup. 
Hůrka K. (2005): Brouci České a Slovenské republiky. Beetles of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín. 
Konvička O. (2020): Včelovník velikonoční, Apalus bimaculatus (Linnaeus, 1760), Pp. 109. In: Šnajdara P., Trávníček D, Konvička O., Spitzer L., Beneš J. & Šnajdarová M. (eds) (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. Zlínský kraj, Zlín, 
Konvička O. (2020): Druhá lokalita včelovníka velikonočního (Apalus bimaculatus) (Coleoptera: Meloidae) v České republice. The second finding of the Early blister beetle Apalus bimaculatus (Coleoptera: Meloidae) in the Czech Republic. Acta Carpathica Occidentalis 11: 33–35.
Král D., Kubáň V. & Štěpánek D. (2020): Faunistic records from the Czech Republic – 494. Coleoptera: Meloidae. Klapalekiana 56: 293–294.Apalus bimaculatus (Linnaeus, 1760) – včelovník velikonoční

Čeleď: Meloidae – majkovití

Status: vzácný druh

 

Popis: Velikost těla 9–12 mm. Hlava, štít, tykadla, končetiny a zadeček černý (samičky mají zadeček po spáření žluto-oranžovo-černý). Krovky žluto-oranžové. Na každé krovce oválná černá tečka.

 

Možná záměna: Nápadným zbarvením těla nezaměnitelný druh.

 

Rozšíření: Palearktický široce rozšířený druh. V Evropě znám nejseverněji ze Švédska, Finska, Dánska a Pobaltí. Ve střední Evropě recentně ve Švýcarsku, Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku. Historicky existují údaje z Německa. Dále znám z Francie, Itálie a Balkánského poloostrova. Na východ roztroušeně na Ukrajině a od Ruska až po Japonsko.

 

V ČR byl tento druh nalezen teprve v roce 2020 na střední, jižní a jihovýchodní Moravě.

 

Biologie a ekologie: Dospělci se vyskytují velmi brzo na jaře. Jedná se o jednoho z prvních brouků, který aktivuje již v prvních teplých dnech v únoru a březnu. Obývá různé otevřené biotopy, především s písčitou půdou jako jsou různé typy stepních a sekundárních trávníků. Dospělci se pohybují po zemi v trsech trav, ojediněle také krátce poletují. Včelovník je parazitem samotářské včely hedvábnice hrabavé (Colletes cunicularius). Osidluje místa, kde jsou silné a velké populace této hedvábnice. Po spáření vajíčka dozrávají v těle samičky a z mrtvolky poté vylézají larvy prvního instaru (triungulini). Ti se pravděpodobně následně přichycují na hostitelské včely, které je zanesou do hnízda. Larva zde požírá pylové zásoby a larvální stádia včel.

 

Ohrožení a ochrana: Druh byl objeven teprve nedávno, tudíž se nedostal do Červeného seznamu bezobratlých. Zásadní je ochrana lokalit s výskytem včelovníků a stejně tak ochrana kolonií hostitelských včel. Na těchto biotopech je ideální narušování půdního krytu, aby zde vznikala mezernatá vegetace. Vhodná je i extenzivní pastva, sečení nebo vyřezávání dřevin.

 

   

 

Literatura:

 

Bologna M. A. (2008): Meloidae. Pp. 370–412. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Vol. 5. Tenebrionoidea. Apollo Books, Stenstrup. 

 

Hůrka K. (2005): Brouci České a Slovenské republiky. Beetles of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín. 

 

Konvička O. (2020): Včelovník velikonoční, Apalus bimaculatus (Linnaeus, 1760), Pp. 109. In: Šnajdara P., Trávníček D, Konvička O., Spitzer L., Beneš J. & Šnajdarová M. (eds) (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. Zlínský kraj, Zlín.

 

Konvička O. (2020): Druhá lokalita včelovníka velikonočního (Apalus bimaculatus) (Coleoptera: Meloidae) v České republice. The second finding of the Early blister beetle Apalus bimaculatus (Coleoptera: Meloidae) in the Czech Republic. Acta Carpathica Occidentalis 11: 33–35.

 

Král D., Kubáň V. & Štěpánek D. (2020): Faunistic records from the Czech Republic – 494. Coleoptera: Meloidae. Klapalekiana 56: 293–294.