Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802) – šplhalka keřová

Čeleď: Anyphaenidae – šplhalkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 6–9 mm (hlavohruď 2,5–4 mm). Hlavohruď světle hnědá, po stranách jsou laločnaté skvrny.  Zadeček je světle hnědý, někdy až  hnědošedý s tmavším skvrněním. Na zadečku jsou uprostřed 4 tmavé skvrnky. Sameček má tělo celkově tmavší s tmavými skvrnami. Nohy jsou žlutohnědé, nepravidelně skvrnité. Na posledním článku (tarsus) je nahloučení přilnavých chloupků tzv. scapula, která usnadňuje pohyb v listoví.

Možná záměna: Poměrně dobře rozpoznatelný pavouk, díky čtyřem drobným skvrnkám na zadečku. Z rodu Anyphaena se u nás vyskytuje ještě šplhalka tmavá (Anyphaena furva), ta je však velmi vzácná, a je známá jen z CHKO Křivoklátsko a středníc Čech. Celkově je tmavší než šplhalka keřová, spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Střední Asie.

V ČR hojný druh po celém území, od nížin do hor. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Šplhalku keřovou nalezneme v různých typech lesů, na lesostepích, ale také na stromech ve městě a parcích. Šplhalka, jak už název napovídá, žije v listoví a na kmenech stromů (zvláště listnatých). Aktivní je v noci. Samice po páření upřede pavučinový vak ve svinutém listu, kde hlídá kokon s vajíčky. S dospělci se setkáme zejména od června do října. Mláďata a subadultní jedinci (téměř dospělí) zimují pod kůrou a v dutinách stromů. Tento druh je aktivní i v zimě, kdy při i při teplotách kolem bodu mrazu loví kořist na kmenech stromů.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!