Anthocharis cardamines - bělásek řeřichový

25. 12. 2017 vytvořil Stanislav Rada

Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) – bělásek řeřichový 

Syn.: Euchloe cardamines Tutt, 1896; Pieris cardamines (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Pieridae – běláskovití

Status: běžný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 35–40 mm. Křídla jsou bílá, přičemž distální polovina předních křídel samců je sytě oranžově zbarvena (z líce i rubu). Samice oranžovou skvrnu postrádají. Na předních křídlech je dále jedna černá skvrnka a ve špičce křídel černý lem (obojí výraznější a větší u samic). Rub zadních křídel obou pohlaví zdobí mramorování černé barvy se zelenožlutým popraškem. Tělo a zadeček je svrchu černé, ze spodu světle šedé. Housenka má podlouhlé tělo zelené barvy (na bocích světlejší, až do bíla), pokryté drobnými černými chloupky. Kukla má srpkovitý tvar a bývá zeleně nebo hnědě zbarvena.

 

Možná záměna: Nezaměnitelný druh. Jen samice lze teoreticky zaměnit za běláska rezedkového (Pontia edusa), který má trochu podobnou kresbu na zadních křídlech (jedná se ale spíše o kostkování, zatímco u běláska řeřichového o mramorování).

 

Rozšíření: Široký palearktický areál sahá od západní Evropy přes temperátní Asii až po Japonsko. V Evropě chybí pouze v severní Skandinávii.

 

V ČR rozšířený po celém území od nížin do hor, hojněji v pahorkatinách a podhůří.

 

Biologie a ekologie: Bělásek řeřichový obývá břehy řek a potoků, nivní louky, lesní okraje, lesní louky či světlé listnaté lesy. Motýli létají v jedné generaci od konce března do začátku června (v horách je letová perioda posunuta a končí až začátkem července). Světlomilný druh. Samci aktivně patrolují a snaží se oplodnit samičky již krátce po vylíhnutí. Oplodněné samičky se vzdalují z míst, kde patrolují samci, a postupně kladou vajíčka. Samičky jsou velmi pohyblivé, což má za následek otevřenou populační strukturu druhu. Vajíčka jsou kladena jednotlivě na květenství živných rostlin. Živnými rostlinami housenek jsou především řeřišnice luční (Cardamine pratensis) a česnáček lékařský (Alliaria petiolata), vzácně i jiné brukvovité rostliny. Housenky vyžírají hlavně květy a semena, rychle rostou a poté se kuklí. Kukla přezimuje.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.