Androsace maxima L. - pochybek největší

Syn.: Androsace turczaninovii Freyn

Čeleď: Primulaceae - prvosenkovité

Status: CR

Popis: Přes svoje druhové jméno - největší - se jedná o velmi drobnou bylinu, vysokou nejčastěji do 10 cm, vzácně i 15 cm, která z našich pochybků ve skutečnosti největší není.  Rostliny jsou pokryty drobnými, jednoduchými chupy. Listy se nachází v přízemní růžici, čepel je vejčitá, v koncové části zubatá, slabě dužnatá. Lodyh několik, jsou roztroušeně žláznaté. Květenstvím je až 8květý okolík, obalové listeny obvejčité, zubaté, za plodu se nápadně zvětšují. Květní stopky pýřité, kalich zvonkovitý s trojúhelníkovitými, zubatými cípy. Koruna květů kratší než kalich, nejčastěji bíle zbarvená. Plodem je kulovitá tobolka.

Možná záměna: Naše tři druhy pochybků jsou si habituelně podobné, přesto jdou rozlišit podle stanovištních preferencí a několika základních znaků. Androsace maxima je druhem, který je porostlý pouze jednoduchými chlupy, ostatní 2 druhy mají i chlupy rozvětvené. Velmi výrazně se odlišuje A. maxima od pochybku severního (A. septentrionalis), který má bohaté až 30květé květenství.

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem, zahrnujícím oblast Středozemí (SZ Afriky a od Španělska dále na východ), Blízký východ, Střední Asii (až po Zabajkalí). Je rozšířen i v ponticko-panonské oblasti, především v Maďarsku, odkud výskyt přesahuje přes Slovensko až po ČR.

V ČR byl pochybek největší vždy velmi vzácným druhem, na lokalitách často s přechodným výskytem, pravidelně zavlékán a šířen především podél železničních cest. Jsou známy doklady z nádraží v Praze i Českých Budějovic. S jistotou (a přirozeně ?) se vyskytoval v panonském termofytiku na jižní Moravě, např. na Znojemsku v okolí Ivančic, rovněž v okolí Hustopečí a na Hodonínsku.

Ekologie: Ekologicky plastický druh, jarní efeméra s krátkým vývojovým cyklem, která se za vhodných podmínek dokáže na lokalitách bohatě plevelit. Preferuje otevřená, slunná, suchá stanoviště s nezapojenou vegetací, obilná pole, železniční náspy, sprašové stěny, viničné terasy, konkurečně velmi slabý druh, součást tzv. pionýrské vegetace.

Jednoletý terofyt, s fenologickým optimem kvetení v dubnu až v květnu.

Význam: Ponticko-panonský migrant v české flóře, který se s největší pravděpodobností šířil tzv. danubiální (dunajskou) migrační cestou.

Ochrana a ohrožení: Pochybek největší byl řazen mezi nezvěstné až vyhynulé druhy naší flóry. Jarním efemérám obecně nesvědčí postupující sukcese  -  tedy zarůstání stanovišť ostatní vegetací. Takové druhy ztrácí přirozenou možnost projít vegetačním cyklem, jsou rovněž velmi citlivé na změny chemismu půdy, hnojení, herbicidování železničních tratí, intenzivní jarní zemědělskou činnost. Efektivní způsob ochrany je v dnešní době téměř nemožný.

Vzhledem k nenápadnosti takových druhů a možnostem šíření podél antropických (železničních) cest máme to štěstí, že je tento druh občasně zavlékán na jižní Moravu. V současnosti je hodnocen jako kriticky ohrožený druh (CR).

Literatura:

Kovanda M. (2003): Androsace L. – In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 3, 2. vyd., Academia, Praha, 252-254.

Šumberová K. (2004): Androsace maxima In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. – Zprávy České Botanické Společnosti, 39: 67.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!