Andrena fulva (Müller, 1766) – pískorypka ryšavá

Syn.: Andrena armata (Gmelin in Linnaeus, 1790) – pískorypka plavá, p. rezavá, p. žlutá, p. rybízová

Čeleď: Andrenidae – pískorypkovití

Status: běžný druh

Popis: Středně velká včela o délce těla 10–13 mm. Samice jsou nápadné hustým oranžovým ochlupením na svrchní straně hrudi a zadečku, spodní strana těla je ochlupena černě, hlava a nohy jsou taktéž černé. Samci jsou subtilnější a nenápadně žlutohnědě ochlupení, narozdíl od samic však mají zvětšená kusadla. Stejně jako u ostatních pískorypek mají samice na zadních nohách pylové sběrací kartáče a na konci zadečku krátké tupé žihadlo.

Možná záměna: Díky hustému dlouhému rezavému ochlupení jsou samice pískorypky ryšavé prakticky nezaměnitelné. Některé jiné pískorypky mají také rezavě ochlupenou hruď, nikoliv však zadeček. Nenápadné samce lze snadno zaměnit s mnoha dalšími druhy rodu Andrena (v ČR 132 druhů), případně s jinými samotářskými včelami.

Rozšíření: Pískorypka ryšavá je rozšířena ve středomoří, v západní a střední Evropě a na Balkánském poloostrově.

V ČR se vyskytuje od nížin do hor, lokálně je hojná.

Biologie a ekologie: Pískorypka ryšavá obývá světlé lesy, lesní okraje, parky, zahrady, meze, okraje polí apod. Hnízda vyhrabává v zemi na osluněných až polostinných místech s holou nebo řídce porostlou půdou. Nevyhledává xerotermní lokality, ale spíše mezofilní až vlhčí místa. Jde o časný druh, dospělci se vyskytují od konce března do května. Samci se objevují dříve a vyčkávají na samice, o které mezi sebou soupeří. Samice se páří jedenkrát za život. Oplozené samice vyhrabávají v zemi hnízdo, které sestává z hlavní sestupné chodby hluboké přes 50 cm, ze které vybíhají boční štoly, zakončené plodovou komůrkou. Do komůrek samice nosí pyl a následně klade vajíčka. Hnízda zakládají jednotlivě, na příhodných místech ale mohou vznikat početné agregace hnízd. Larvy se v hnízdě živí připravenými pylovými bochníky, po dorostení se kuklí a zpravidla ještě před koncem sezóny dochází k metamorfóze v dospělce; dospělci pak přezimují v komůrkách a vylétají až na jaře.

Pískorypka ryšavá sbírá pyl nejčastěji na květech javorů, rybízu, angreštu a ovocných stromů. Je poměrně významným opylovačem ovocných dřevin – zejména tam, kde není dostatek včel medonosných. Samice pískorypek sice mají žihadlo, nejsou ale vůbec agresivní a případné bodnutí krátkým žihadlem většinou nedokáže probodnout kůži.

Literatura:

Hudec K. [et al.] (2007): Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P., Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!