Amaranthus deflexus - laskavec skloněný

8. 9. 2022 vytvořil Václav Dvořák

Amaranthus deflexus L. – laskavec skloněný

Syn.: Euxolus deflexus (L.) Rafin.

Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Status: zdomácnělý neofyt

 

Popis: Jednodomá bylina. Lodyhy poléhavé nebo vystoupavé, rýhované, v horní části pýřité, vysoké 15–90 cm. Listy dlouze řapíkaté, zhruba 2krát delší než široké, na bázi klínovité, v obrysu kosníkovitě vejčité. Květenství koncové i vyrůstající z úžlabí listů, obvykle husté. Okvětní lístky čárkovité, blanité, se zelenavou střední žilkou, obvykle po 3. Plodem je protáhle vejcovitá, hladká nažky, se 2–3 podélnými žilkami. Semena velmi malá, černá, lesklá.

 

Možná záměna: Na první pohled tento druh může připomínat různé druhy merlíků s kosníkovitými listy, od nichž se liší plody. Od ostatních laskavců se dobře pozná podle kombinace dvou typů květenství – vrcholového a úžlabního s převažujícím počtem korunních lístků po 3. Habitem je laskavci skloněnému podobný např. laskavec hrubozel (Amaranthus blitum), který je jednoletý, s lysou lodyhou a vykrojenými vrcholy listů.

 

Rozšíření: Původní areál druhu zahrnuje střední a jižní část Jižní Ameriky. Dnes se však druh vyskytuje kosmopolitně po celém světě. V Evropě je častější ve Středomoří, do západní a střední části kontinentu je zavlékán příležitostně, ale i zde je již považován za zdomácnělý.

 

V České republice je znám obvykle z intravilánů měst v nížinách, historicky téměř výhradně na Moravě – trvalého charakteru má výskyt v Brně, vzácněji roste v Olomouci, známy jsou též výskyty z Břeclavi, z Čech je ojediněle znám z Prahy.

 

Ekologie: Laskavec skloněný je typickým epekofytem vázaným na ruderální a segetální stanoviště – roste na rumištích, skládkách, ve spárách dlažby, u zdí. Preferuje spíše sušší, ale živinami a dusíkem dobře zásobené půdy, snáší sešlap.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od července do října.

 

 

Literatura:

 

Jehlík V. (1990): Amaranthus L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 292–310.

 

Unar J. & Unar P. (2014): Floristické poznámky z Brna a okolí. – Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 49: 207–232.