Alopecosa taeniata - slíďák lesní

22. 10. 2009 vytvořil

Alopecosa taeniata (C.L. Koch, 1835) – slíďák lesní

Čeleď: Lycosidae – slíďákovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla až 9–10 mm (hlavohruď 4–5 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá se světlým okrajem a světlým širokým pruhem táhnoucím se středem. Světlý pruh se táhne i středem zadečku, směrem ke snovacím bradavkám se zužuje. V přední části zadečku je ve středovém pruhu tmavší klínovitá skvrna. Zadeček je tmavohnědý, stejně jako nohy. Samec má kontrastnější a tmavší zbarvení.

 

Možná záměna: S ostatními druhy rodu Alopecosa. V minulosti byl tento slíďák často zaměňován se slíďákem borovým (Alopecosa aculeata). Až později se ukázalo, že většina doložených exemplářů určených jako A. aculeata, byl právě slíďák lesní. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů. Slíďák borový však obývá hlavně okraje borových lesů v nižších polohách. Na první pohled ho můžeme zaměnit také se slíďákem tlustonohým (Alopecosa cuneata), slíďákem křovinným (Alopecosa trabalis) nebo slíďákem šedým (Alopecosa pulverulenta). Přesná determinace je podle kopulačních orgánů.

 

Rozšíření: Palearktický druh -  Evropa, severní Asie (Sibiř).

 

V ČR hojný druh ve vyšších polohách. V nížinách a středních polohách je vzácný. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Slíďák lesní je obyvatelem lesních okrajů a mýtin středních a vyšších poloh. Najdeme ho zejména ve smrkových lesích, podmáčených smrčinách, na okrajích lesů, ale obývá i subalpínské louky nad horní hranicí lesa a rašeliniště. S dospělci se setkáme od května, kdy zejména za slunečného počasí čile pobíhají po zemi a loví drobné členovce. Páření probíhá od konce května. Od poloviny června nosí samice svvůj mírně zploštělý kokon připředený ke snovacím bradavkám. Po vylíhnutí se mláďata vyšplhají na zadeček samice a nějaký čas je samice nosí a chrání.

 

   

Možná záměna: S ostatními druhy rodu Alopecosa. Zvláště pak se slíďákem tlustonohým (Alopecosa cuneata),slíďákem keřovím (Alopecosa trabalis). V minulosti byl tento slí´dák často zaměňován s druhem Alopecosa aculeata. Přesná determinace podle kopulačních orgánů.
Rozšíření: Eurosibiřský druh - Evropa, araeál rozšíření zasahuje až na Sibiř.
V ČR hojný druh ve středních a vyšších polohách. V nížinnách vzácný. Do nadmořské výšky 1500 m n.m.
Biologie a ekologie: Slíďák lesní je obyvatelem lesních okrajů a mýtin středních a vyšších poloh. Najdeme ho i na rašeliništích, podmáčených smrkových lesích, ale obývá i subalpínské louky nad horní hranicí lesa. S dospělci se setkáme od května, kdy zejména za slunečného počasí čile pobíhají po zemi a loví drobné členovce. Páření probíhá od konce května. Od června nosí své mírně zploštělé kokony připředené ke snovacím bradavkám. Po vylíhnutí se mláďata vyšplhají na zadeček samice a nějaký čas je samice nosí a chráníMožná záměna: S ostatními druhy rodu Alopecosa. Zvláště pak se slíďákem tlustonohým (Alopecosa cuneata),slíďákem keřovím (Alopecosa trabalis). V minulosti byl tento slí´dák často zaměňován s druhem Alopecosa aculeata. Přesná determinace podle kopulačních orgánů.
Rozšíření: Eurosibiřský druh - Evropa, araeál rozšíření zasahuje až na Sibiř.
V ČR hojný druh ve středních a vyšších polohách. V nížinnách vzácný. Do nadmořské výšky 1500 m n.m.
Biologie a ekologie: Slíďák lesní je obyvatelem lesních okrajů a mýtin středních a vyšších poloh. Najdeme ho i na rašeliništích, podmáčených smrkových lesích, ale obývá i subalpínské louky nad horní hranicí lesa. S dospělci se setkáme od května, kdy zejména za slunečného počasí čile pobíhají po zemi a loví drobné členovce. Páření probíhá od konce května. Od června nosí své mírně zploštělé kokony připředené ke snovacím bradavkám. Po vylíhnutí se mláďata vyšplhají na zadeček samice a nějaký čas je samice nosí a chrání.

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.