Alcea biennis Winterl – topolovka bledá
Syn.: Althaea biennis (Winterl) Borbás, Althaea pallida Willd., Alcea pallida (Willd.) Waldst. & Kit.
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Status: EN, §S

Popis: Dvouleté až velmi krátce vytrvalé, hustě plstnatě hvězdovitě chlupaté byliny s přímou, obvykle nevětvenou, 50–170 cm vysokou lodyhou. Listy přízemní růžice, která se vytváří prvním rokem, jsou dlouze řapíkaté, s vejčitou až okrouhlou, mělce laločnatou, na bázi srdčitou čepelí. Lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté se zubatými, brzy zasychajícími palisty a okrouhlou až vejčitě okrouhlou, mělce tří až pětilaločnou, na okraji vroubkovanou, na rubu hustě plstnatou čepelí. Květy jsou nápadné, velké, vyrůstající po jednom z paždí listenů nebo na krátkých chudokvětých větévkách. Kalíšek je složený z 5–7, do poloviny srostlých, hustě plstnatých lístků. Korunní lístky jsou až 4 cm dlouhé, na vrcholu vykrojené, téměř se nepřekrývající, světle růžové. Tyčinková trubka je lysá. Plody (merikarpia) jsou tvořené 30–35 okrouhle vejčitými, dvoupouzdrými plůdky.

Možná záměna: Jedná se o v ČR jediný více rozšířený druh rodu. Další dva druhy, topolovka růžová (Alcea rosea) a t. vráskatá (A. rugosa), se u nás pěstují a vzácně mohou být vysazovány do přírody nebo zplaňovat. Topolovka růžová se liší jen roztroušeně chlupatými lodyhami, kratším kalíškem a korunami různých barev od růžové po hnědofialovou. Topolovka vráskatá se liší nápadně hluboce laločnatou, silně svraskalou čepelí, která připomíná list fíku, a žlutými květy. Někdy jsou s topolovkami zaměňováni také zástupci rodu proskurník (Althaea spp.), kteří se liší drobnějšími květy (do cca 3 cm), válcovitou, chlupatou tyčinkovou trubkou a jednopouzdrými plůdky.

Rozšíření: Druh s těžištěm rozšíření v Turecku a na Balkánském poloostrově, odkud na sever zasahuje do Panonské nížiny a podél Černého moře do Moldávie a na Krym. Severní hranice výskytu prochází východním Rakouskem, jižní Moravou a jižním Slovenskem. Nepůvodní výskyty jsou uváděny z Itálie a Francie.

V ČR se vyskytuje na své severozápadní areálové hranici, pouze na jižní Moravě, zhruba v prostoru mezi Břeclaví, Znojmem a Brnem. Na řadě lokalit druh vyhynul a v současné době se častěji vyskytuje jen v okolí Znojma.

Ekologie: Teplomilný a světlomilný druh, který roste na slunných travnatých a křovinatých stráních, na okrajích vinic, podél cest, na železničních náspech a na suchých rumištích, na půdách s mírně bazickou reakcí.

Hemikryptofyt, který kvete od července do začátku září.

Význam: Díky velkým květům má tento druh velký okrasný potenciál, v kultivaci je však výrazně častější topolovka růžová. Cílenou hybridizací obou druhů topolovek a také proskurníků vznikla řada okrasných kultivarů.

Ohrožení a ochrana: Topolovka bledá je v ČR vzácným druhem na okraji areálu. Vzhledem ke svému omezenému rozšíření a také úbytku lokalit je v Červeném seznamu řazena do kategorie ohrožený (EN), v dřívějších verzích byla vedena v kategorii silně ohrožený druh (C2). Ve stejné kategorii je také chráněna zákonem. Populace na Znojemsku se často nacházejí v maloplošně chráněných územích (např. PP Ječměniště, PP Načeratický kopec).

Literatura:

Slavík B. (1992): Alcea L. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 290–294.

Uzunhisarcikli M. E. & Vural M. (2012): The taxonomic revision of Alcea and Althaea (Malvaceae) in Turkey. – Turkish Journal of Botany 36: 603–636.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!