Ajuga reptans L. – zběhovec plazivý
Syn.: Ajuga vulgaris subsp. reptans (L.) Rouy, Bugula reptans (L.) Scop., Teucrium reptans (L.) Crantz
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé byliny s krátkým oddenkem, nadzemními plazivými olistěnými výběžky a obvykle jedinou lodyhou, která je nevětvená, čtyřhranná, v horní polovině chlupatá na protilehlých stranách. Listy přízemní růžice jsou dlouze řapíkaté, obvejčité, téměř celokrajné nebo řídce oddáleně zubaté, svrchu řídce přitiskle chlupaté, zespodu olysalé. Lodyžní listy jsou vstřícné, vejčité, krátce řapíkaté, obvykle zelené, vzácněji žlutavě skvrnité. Listeny jsou vejčité, celokrajné, často nafialovělé. Květenství jsou lichopřeslenovitá, tvořená drobnými, modrými až modrofialovými, vzácněji bílými či růžovými pyskatými květy. Plodem je obvejčitá tvrdka.

Možná záměna: Podobným druhem je zběhovec ženevský (Ajuga genevensis), od kterého se z. plazivý liší především přítomností plazivých nadzemních výběžků a lodyhami chlupatými pouze na 2 stranách.

Rozšíření: Druh rostoucí především v mírném pásmu Evropy a západní Asie. Areál výskytu tohoto druhu se rozkládá od Britských ostrovů a Francie na západě po západní Sibiř, Kavkaz a Írán na východě, jižní hranice prochází Pyrenejemi, jižní Itálií, Řeckem a východním Tureckem, severní hranice severním Německem a Polskem. Izolovaně se vyskytuje také v severní Africe. Lokality dále na sever (jižní Skandinávie, Pobaltí) jsou pravděpodobně sekundárního charakteru. Zavlečen byl do Severní Ameriky.

V ČR se zběhovec plazivý vyskytuje roztroušeně až hojně téměř po celé ploše státu. Lokálně chybí pouze na některých místech jižní Moravy, střední a severozápadních Čech. V horách vystupuje až k horní hranici lesa.

Ekologie: Druh listnatých lesů, zalesněných údolí potoků, křovin či luk. Vyhovují mu stinná až polostinná stanoviště na středně vlhkých půdách. Je diagnostickým druhem vegetace tvrdých luhů svazu Alnion incanae.

Hemikryptofyt, který kvete od dubna do července.

Význam: Zběhovec plazivý se dříve používal v lidovém léčitelství. Občas se také pěstuje jako okrasná rostlina, zejména v mutacích s fialovými listy a lodyhami.

Literatura:

Slavíková Z. (2000): Ajuga L. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 557–561.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!