Aira caryophyllea - ovsíček obecný

18. 2. 2019 vytvořil Václav Dvořák

Aira caryophyllea L. – ovsíček obecný

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: CR

 

Popis: Volně trsnatá tráva, s přímými, tenkými, hladkými stébly, vysokými obvykle 5–30 cm; pochvy listů nazpět obrácenými chlupy drsné; jazýček až 5 mm dlouhý, zubatý. Listy štětinovitě svinuté. Květenstvím je řídká, rozestálá lata s dlouhými, přímo odstávajícími větévkami. Klásky štíhlé, nafialovělé; plevy na kýlu drsné, lesklé; plucha o třetinu kratší plevy, nahoře drsná, na bázi krátce chlupatá, v dolní 1/3 kýlu dlouze osinatá.

 

Možná záměna: Rozeznávání od druhého zástupce rodu – ovsíčku časného (A. praecox) – obvykle nečiní problémy, protože tento druh má latu klasovitě staženou, úzkou a hustou. Naopak častější bývají záměny s běžnou metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), která je vytrvalá a hustě trsnatá.

 

Rozšíření: Evropský druh s mediteránně-atlantskou tendencí, dosahující limitů rozšíření na severu v jižní části Skandinávie, na východ po Finsko a Pobaltí. Areál zasahuje do sz. Afriky a druh je uváděn rovněž z Iránu a Ázerbájdžánu. Zajímavé jsou výskyty na v horách tropické Afriky např. na Mt. Cameroon. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní i Jižní Ameriky, Falklandských ostrovů, Austrálie a Nového Zélandu.

 

V České republice je v současnosti vzácným druhem, který se v minulosti vyskytoval zejména v jz. Čechách a také v jižních, středních, severních a východních Čechách. Ve směru na východ byla frekvence výskytu vždy nižší, na Moravě rostl vždy vzácně, dnes na jednotkách lokalit, ve Slezsku se s tímto druhem setkáme zejména na Osoblažsku. Roste zejména v pahorkatinách.

 

Ekologie: Heliofyt, konkurenčně slabý druh, který preferuje otevřená stanoviště s řídkou vegetací na živiny chudých substrátech, kterou představují suché pastviny, stráně, okraje písčitých cest a borovicových lesů, opuštěné lomy a písečné okraje řek. Za vhodných podmínek vytváří bohaté, i několik m2 velké porosty. Je diagnostickým druhem jednoleté vegetace písčin sv. Thero-Airion.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do června.

 

Ochrana a ohrožení: Ovsíček obecný není veden mezi zvláště chráněnými druhy, ale v Červeném seznamu je řazen mezi kriticky ohrožené taxony (CR). Na takovém hodnocení se odráží jeho dramatický ústup v průběhu 20. století, který je odrazem přímé destrukce stanovišť, eutrofizace prostředí a změn v hospodaření. Svou roli hraje také přehlédnutelnost druhu v přírodě, nejsou tak vyloučeny nálezy na (staro)nových lokalitách.

 

 

Literatura:

 

Dančák M. (2017): Aira caryophyllea. – In: Dančák M. & Kocián P. (eds), Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska XI., Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales, 66: 239.

 

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

 

Hæggström C.-A., Carlsson R. & Hæggström E. (2012): The grass genus Aira in Finland. – Memoranda – Societatis pro Fauna et Flora Fennica 88: 37–52.

 

Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Bureš P., Zázvorka J., Hroudová Z., Ducháček M., Grulich V., Řepka R., Dančák M., Prančl J., Šumberová K., Wild J. & Trávníček B. (2015): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 1. – Preslia 87: 417–500.

 

Lukeš Z. (2018): Aira caryophyllea. – In: Dančák M. & Kocián P. (eds), Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska XII., Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales, 67: 141–142.