Acanthosoma haemorrhoidale (Linnaeus, 1758) – kněžovka stromová

Syn.: Acanthosoma haemorrhoidalis Linnaeus, 1758 – kněz velký

Čeleď: Acanthosomatidae – knežovkovití

Status: běžný druh

Popis: Velikost 15–17 mm, je největším zástupcem čeledi kněžovkovitých v ČR. Tělo je oválné a ploché, zbarvení je zeleno-žluté s místy nápadně červenými znaky. Hlava se štítem při pohledu zepředu tvoří trojúhelník, štít je po stranách opatřen výrustky a na přední části se nachází příčný oranžový nebo nažloutlý proužek. Na velké části těla je drobné hnědo-černé tečkování. Poslední články zadečku zbarveny do červena, stejně tak polokrovky. Je schopná letu.

Možná záměna: Snad jen s kněžovkou březovou (Elasmostethus interstinctus) či kněžovkou mateřskou (Elasmucha grisea), které jsou ale drobnější a nemají tak výrazně zašpičatělé okraje štítu jako kněžovna stromová.

Rozšíření: Rozšířena ve většině částech Evropy a v mírném pásu Asie.

V ČR vcelku běžná ploštice, ale vyskytuje se jednotlivě, často přehlížena. Od nížin do hor, ale ve vysokých horách chybí.

Biologie a ekologie: Imaga zimují, tudíž se objevují brzy z jara přibližně začátkem května, kdy se páří. Nejčastěji na okrajích lesů nebo přímo v lesích, kde jsou na vegetaci. Často je najdeme na jeřábech (Sorbus), hlohu (Crataegus), ostružiníku (Rubus), ale také mnoha dalších rodech rostlin. V červenci až srpnu dospívá nová generace, nymfy se přibližně pětkrát svlékají než dosáhnou dospělosti. Má jen jednu generaci za rok a dospělce lze najít až do listopadu. Na podzim imaga mění barvu na hnědo-červenou. Živí se vysáváním rostlinných šťáv, jak z rostlin samotných tak i z plodů např. trnek nebo jeřabin.

Literatura:

Javorek V. (1978): Kapesní atlas ploštic a křísů. Státní pedagogické nakladatelství Praha.

Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!