Raglius confusus (Reuter, 1886) – pozemka dlouhonohá

Syn.: Rhyparochromus confusus (Reuter, 1886); Rhyparochromus pineti (Herrich-Schäffer, 1835) 

Čeleď: Rhyparochromidae – pozemkovití

Status: NT

Popis: Tělo je dlouhé 6,3–8 mm, svrchu ploché. Hlava spočívá na velkém štítu, který má tvar protáhlého lichoběžníku se zakulacenými okraji. Za štítem je trojúhelníkový štítek. Tělo je zbarveno kontrastně černě a světle hnědě. Nohy a tykadla jsou černé až hnědé. Na zadních stehnech je jedna řada malých zoubků.

Možná záměna: Pozemku dlouhonohou lze potenciálně zaměnit s některými dalšími druhy pozemek z tribu Rhyparochromini – Raglius alboacuminatus, Xanthochilus quadratus nebo Rhyparochromus vulgaris – k jejich rozlišení však postačí pozorné srovnání zbarvení těla, které je u každého druhu více či méně odlišné a druhově charakteristické. Velmi podobná pozemce dlouhonohé je pozemka Raglius pineti, která žije v jižní Evropě (v ČR se nevyskytuje) a má odlišně zbarvené postranní okraje štítu.

Rozšíření: Centrem rozšíření druhu je Středomoří – vyskytuje se na Pyrenejském, Apeninském a Balkánském poloostrově, v Turecku, v severní Africe (Maroko, Alžírsko) a na Blízkém východě. Je známa též z jihozápadního Ruska. Na sever zasahuje do Francie, Německa, Česka a Slovenska. Výskyt druhu v Polsku a na Ukrajině je nejistý.

V ČR byla pozemka dlouhonohá nalézána jen vzácně na jižní a jihozápadní Moravě, ale v posledních desetiletích se šíří vlivem oteplení klimatu. Na jižní a jihozápadní Moravě je již běžnější a proniká též do dalších částí ČR (střední Morava, střední Čechy).

Biologie a ekologie: Pozemka dlouhonohá je značně teplomilná; obývá skalnaté svahy a skalní stepi či lesostepi, případně též jiná xerotermní osluněná stanoviště s řídkou vegetací. Žije převážně epigeicky, ale občas vylézá na byliny i na křoviny. Živí se sáním semen, která vyhledává na zemi anebo přímo na rostlinách. Ukrývá se pod kameny, v opadu, v rostlinných trsech, pod kůrou apod. Dospělci přezimují a mohou být nalézáni po celý rok. Aktivovat začínají obvykle až v květnu. Dospělci nové generace se objevují od července.

Literatura:

Stehlík J.L., Vavřínová I. (1998): Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Lygaeidae III). Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Brno) 83: 21–70

Stichel W. (1962): Illustrierte Bestimmungstabellen der Wanzen. II. Europa. (Hemiptera Heteroptera Europae). Vol. 4. Selbstverlag, Berlin-Hermsdorf.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!