Pseudanodonta complanata - škeblička plochá

22. 8. 2021 vytvořil Radovan Coufal

Pseudanodonta complanata (Rossmäsler, 1835) – škeblička plochá

Čeleď: Unionidae – velevrubovití

Status: EN (Čechy), CR (Morava)

 

Popis: Kosočtverečně vejčité a tenkostěnné lastury dorůstají délky do 80 mm, vzácně do 100 mm, výšky do 50 mm a tloušťky okolo 30 mm. Přední část lastury je krátká, na zadní je patrný hřeben, který je prudce zkosený. Zbarvení lastury je světle až tmavě zelené s podélnými přírůstkovými liniemi. S přibývajícím věkem může lastura získat mnohem tmavší až černé odstíny. Oproti zástupcům rodu škeble (Anodonta) je v dospělosti plošší, jak napovídá název.

 

Možná záměna: Od zástupců rodu velevrub (Unio) lze škebličku odlišit podle křehčích lastur. Při pohledu zepředu mají lastury škebličky (ale i škeble) miskovitý tvar a lastura velevruba naopak připomíná srdce. Některé populace škebličky mají ve středu lastur prohlubeň, nejspolehlivějším znakem jsou však charakteristické výběžky na embryonálních lasturkách.

 

Rozšíření: Areál výskytu škebličky se rozkládá od JV části Britských ostrovů přes severní polovinu Francie po severní cíp Evropské části Ruska a směrem na jih zasahuje do severní poloviny Balkánského poloostrova.

V České republice se druh vyskytuje poměrně vzácně v nížinách. V Čechách je o něco častější s nejhojnějšími výskyty v Nežárce, na Moravě je vzácnější.

 

Biologie a ekologie: Škeblička plochá obývá větší nížinné toky, v zahraničí je známá také ze slepých ramen a jezer. Na našem území byl vždy považován za vzácný a na mnoha původních lokalitách se dnes již nevyskytuje, pravděpodobně kvůli jeho zvýšené citlivosti ke znečištění vod a eutrofizaci. Biologie tohoto druhu byla studována na Britských populacích. Jedná se o gonochoristy, jejichž samice produkují 5000 až 50 000 glochidií (parazitické vývojové stádium). Glochidie jsou produkovány od června do srpna, dozrávají v září a vypouštěny jsou následující rok v květnu. Poměr pohlaví v populaci je 2,5 samice na 1 samce, přičemž samci dorůstají větších rozměrů. Mezi hostitele, na kterých se glochidie vyvíjí, patří pstruh obecný (Salmo trutta), okoun říční (Perca fluviatilis), koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), koljuška devítiostná (Pungitius pungitius), pstruh duhový (Oncorrhynchus mykiss) a candát obecný (Sander lucioperca).

 

Ohrožení: Největší hrozbou pro škebličku je zřejmě eutrofizace a znečištění vod. Negativní vliv na její populace mají také nešetrné zásahy do říčních toků, např. tvrdá regulace říčních koryt a stavba příčných objektů, které brání v přirozené migraci rybích hostitelů. Pokud jsou zásahy nezbytné, měly by být prováděny v období, kdy samice ještě nenesou glochidia, aby nedošlo k jejich předčasnému vypuštění. Jedinci by v tomto případě měli být ve vhodnou dobu přeneseni na náhradní stanoviště. Na všechny naše velké mlže čeledi velevrubovití (Unionidae) má také negativní vliv zavlékání nepůvodních druhů, zejména ze stejné čeledi, např. škeblice asijská (Sinanodonta woodiana). Tyto nepůvodní druhy svými glochidiemi parazitují rybí hostitele, kteří po prvním nakažení získají imunitu a naše původní druhy velevrubovitých tak ztrácí možnost se na těchto jedincích následně vyvinout. Z invazních druhů představuje pro škebličku hrozbu také slávička mnohotvárna (Dreissena polymorpha), která ohrožuje i naše ostatní původní zástupce čeledi. Výsledky studie provedené v Polsku ukázují, že vysoké populační hustoty sláviček způsobují deformace na lasturách škebličky, na něž se přichytí. Tyto deformace znesnadňují či znemožňují zavírání lastur a narušují jejich schopnost zavrtávat se do substrátu. Mimo jiné slávičky představují také potravní kompetitory pro všechny velké mlže, jelikož nejčastěji kolonizují povrch jejich lastur v okolí filtračních otvorů a kradou jim tak potravu.

 

 

Literatura:

 

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

 

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č., Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V., (2020): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at .  checklist updated at January 12, 2021, maps updated at January 24, 2021. Creative Commons License

 

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

 

Ložek, V. (1956): Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

 

Mcivor, A. L., & Aldridge, D. C. (2007): The reproductive biology of the depressed river mussel, Pseudanodonta complanata (Bivalvia: Unionidae), with implications for its conservation. Journal of Molluscan Studies, 73(3), 259-266.

 

Ożgo, M., Urbańska, M., Hoos, P., Imhof, H. K., Kirschenstein, M., Mayr, J., Michl, F., Tobiasz R., von Wesendonk, M., Zimmermann, S. & Geist, J. (2020). Invasive zebra mussel (Dreissena polymorpha) threatens an exceptionally large population of the depressed river mussel (Pseudanodonta complanata) in a postglacial lake. Ecology and evolution, 10(11), 4918-4927.

 

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.