Clausilia dubia - závornatka drsná

31. 10. 2020 vytvořil Radovan Coufal

Clausilia dubia Draparnaud,1805 – závornatka drsná

Čeleď: Clausiliidae – závornatkovití

Status: LC

 

Popis: Protáhlá vřetenovitá ulita hnědé až rudohnědé barvy dorůstá výšky okolo 13 mm a šířky 3 mm. Závity mohou být ploché až mírně klenuté a zbrázděné relativně jemnými žebírky, které jsou velmi často jsou zdobeny roztroušenými bílými nebo žlutavými proužky (papilami) se svislou orientací. V kosočtverečném až hruškovitém obústí je s různou intenzitou vyvinutý výrazný palatální návalek, který s trochou představivosti připomíná obrácené psací písmeno Tau. Někdy je z něj ale patrná pouze palatální deska vybíhající do obústí v jeho nejspodnější části. Tato deska je z vnější strany posledního (tělního) závitu patrná jako výrazný hřeben, který je typický pro zástupce rodu Clausilia.

 

Možná záměna: Záměna je možná s druhem závornatka kyjovitá (Clausilia pumila), která se však vyznačuje širšími žebírky, kyjovitým tvarem ulity a dohněda zbarveným obústím, u C. dubia je obústí téměř vždy bílé. Ekologické nároky těchto druhů jsou však odlišné a téměř se nepotkávají.

 

Rozšíření: Hlavní areál rozšíření druhu se rozkládá ve střední Evropě, disjunktivně potom obývá Britské ostrovy, Skandinávii, část Pobaltí a Bulharsko.

 

V České republice se vyskytuje průběžně na příhodných biotopech, především ve vápencových oblastech.

 

Biologie a ekologie: Závornatka drsná obývá především stinné vápencové skály a velmi častá je i na hradních zříceninách. Žije také v listnatých lesích, kde je k zastižení především na kmenech stromů. Příležitostně také vystupuje nad lesní hranici.

 

Taxonomická poznámka: Na našem území je druh tvarově (konchologicky) poměrně uniformní, avšak např. na Slovensku nebo v Rakousku je velmi variabilní. V důsledku této tvarové proměnlivosti bylo popsáno mnoho poddruhů, z nichž některé byly definované na základě znaků, které nejsou v populacích konzistentní a v dnešní době se tedy neuznávají za platné taxony. Značná část je však stále platná, sledující např. výškové gradienty. Vznik tvarově variabilních taxonů je vysvětlován dynamickým střídáním glaciálů a interglaciálů během pleistocénu, které měly za následek vznik geografických bariér tvořených ledovci v oblasti Alp během glaciálů. V důsledku toho pak docházelo k alopatrické speciaci. Taxonomický systém je však založen pouze na konchologických znacích a v případě takto komplikovaného taxonu by bylo vhodné užít komplexnějšího přístupu za pomoci molekulárních metod, které by vhodně doplnily podrobné konchometrické analýzy.   

 

 

Literatura:

 

Bank, R.A. & Gittenberger, E. (2000): On the polytypic and problematic Clausilia dubia: notes on its nomenclature and systematics (Gastropoda, Pulmonata, Clausiliidae). Basteria, 64: 15-27.

 

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha, 69–74.

 

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č.,  Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V., (2020): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at . Checklist updated at 27-May-2020, maps updated at 27-May-2020. Creative Commons License

 

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. – Nakladatelství Kabourek, Zlín.

 

Ložek, V. (1956). Klíč československých měkkýšů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.

 

Sysoev A. & Schileyko A. (2009): Land snails and slugs of Russia and adjacent countries. –Pensoft publishers, Sofia-Moscow.

 

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.